MENU

MiG-31 – poslední záchytný stíhač

Letouny MiG-31 představují posledního zástupce přepadových stíhacích letounů určených k boji s nepřátelskými letadly a řízenými střelami na velkou vzdálenost. Zatímco pod klasifikaci vzdušného boje za hranicí viditelnosti spadá útok na cca 40 km a více, MiG-31 je určen k likvidaci nepřítele na vzdálenost až 200 km.

Stroje v Ruské federaci a v Kazachstánu jsou spolu s íránskými F-14 Tomcat posledními typy na světě, které touto schopností aktuálně disponují.

Třímachové letouny MiG-25 představovaly v 70. letech minulého století klíčový prvek ochrany SSSR proti přeletům špionážních letounů SR-71 a U-2 i proti očekávanému náletu bombardérů v případě války. Ve srovnání s ostatními typy letounů v sovětském letectvu měly bezkonkurenčně nejvyšší dostup i rychlost a představovaly tak záchytný typ schopný odrazit hrozbu, ještě než se dostane do kontinentálního vzdušného prostoru SSSR. Určitou ztrátu prestiže tyto letouny utrpěly po úletu pilota nadporučíka Viktora Bělenka do Japonska v září 1976, kdy měli Američané možnost celý stroj důkladně prozkoumat. Výsledkem analýz bylo konstatování US Air Force, že MiG-25 je technologicky vcelku jednoduchý, a proto také spolehlivý typ s evidentně nadstandardními výkony, co do funkčnosti ale s omezenou zbraňovou výbavou. I tato událost přiměla sovětské vedení k uspíšení vývoje vylepšené verze MiG-25PD s dvojnásobným dosahem výzbroje, modernizovaným radiolokátorem a pasivním optickým sledovacím a naváděcím systémem…

Vznik MiG-31
Po analýze počátečních možností, včetně porovnání projektů konkurenčních kanceláří, vydalo sovětské politické vedení rozhodnutí zahájit vývoj nového letounu Ye-155M, který měl ideově vycházet z MiG-25. Celkem byly rozpracovány tři koncepty – přepadový letoun, frontový letoun a průzkumný typ. Jádrem přepadové verze se měl stát nový radiolokátor Zaslon a perspektivní řízené rakety K-33. Nový radiolokátor byl doslova technologickým zázrakem konce 60. let. Protože MiG-31 měl nést čtyři střely dlouhého dosahu K-33 proti velmi rychle se pohybujícím cílům (tj. průzkumné letouny SR-71 či střely s plochou dráhou letu), bylo rozhodnuto, že musí být schopen odpalu všech najednou. S ohledem na potřebu prioritizace cílů bylo nezbytné, aby jich byl radiolokátor schopen sledovat více zároveň. Finální provedení proto dokáže současně sledovat až deset cílů a na čtyři z nich vést palbu. Zaslon je prvním radiolokátorem na světě s elektronicky vychylovaným paprskem (dokonce duálním v pásmech L a X) použitým na letounu k bojovým (a ne navigačním) úkolům. Schopnost současného vyhledávání a sledování cílů i navádění výzbroje z něj činila jeden z nejmodernějších typů na světě…

Text: JUDr. Jakub FOJTÍK, Ph.D., LL.M.
Foto: MAPO MiG, Vitalij Kuzmin, Vladimir Polujanov, Gennadij Rjažanskyj, KazVojPres

Celý článek si můžete přečíst v ATM č. 2/2017, které vyšlo 10. 2. 2017.

Obsah ATM 2/2017 naleznete – ZDE.

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.