Ruská pobřežní obrana

Mezi kategorie vojenské techniky, v nichž se někdejší Sovětsky svaz vypracoval na skutečně výbornou úroveň, patřily systémy pobřežní obrany s protilodními řízenými raketami. Na tuto tradici pak navázala Ruska federace, jež musí stále chránit nesmírně dlouhé pobřeží a jejíž námořnictvo nyní disponuje čtyřmi typy pobřežních raketových kompletů.

Pobaltí, Arktida, Krym, Dálný východ i Sýrie, to vše jsou lokality, kde Ruská federace chrání své pobřežní vody nebo vojenské základny. Tradičně důležitou složku této obrany tvoří komplety, jež se označují zkratkou BPRK (běregovyje protivokorabelnyje raketnyje kompleksy). Užívají obvykle deriváty námořních protilodních řízených raket, jež jsou vypouštěny ze samohybných zařízení na podvozcích nákladních automobilů, ačkoli existují také statické varianty. Sovětské a ruské BPRK si našly také zahraniční odběratele…

… Kromě popsaných typů pobřežních raketových systémů se připravovalo též několik jiných, jež ale nepřekročily stadia návrhů či testů. Například na počátku 50. let byly vyvíjeny velké protilodní okřídlené střely Štorm (palubní) a Ščuka (letecká), u nichž se předpokládala také adaptace pro pobřežní systémy, avšak ani jedna se nedostala do sériové výroby. Vysoce originální koncepci představoval projekt Tajfun, jenž počítal s využitím balistických raket, které by do cílového prostoru dopravovaly atomové hlubinné bomby. Na konci 50. let se uvažovalo také o umístění protilodních střel P-35T na pásové podvozky; za tím účelem byla vyvíjena vozidla Objekt 560 (na bázi tanku T-54) a Objekt 127 (derivát samohybného děla SU-100P), avšak posléze dostal přednost komplet Redut na kolovém podvozku. Svého času vznikla též vize systému, který by využíval těžké protilodní střely P-700 Granit, a následně se pracovalo i na pobřežním derivátu střely P-270 Moskit z kanceláře MKB Raduga. Ta se dosud snaží o uplatnění tohoto projektu i na světovém trhu pod názvem Moskit-MVE. Vypouštěcí zařízení na šasi MAZ-543M by mělo nést dvě střely 3M80MVE s nejvyšší rychlostí až M=2,8 a doletem 240 km. Moskit sice nabízí působivé výkony, konstrukčně však jde o zastarávající monstrum, což platí též o střele Granit. Z hlediska ruského námořnictva i zahraničního uplatnění tedy priorita jasně patří modernějším a kompaktnějším řízeným střelám a pobřežním systémům.

Text: Lukáš Visingr
Foto: MO RF, Rosoboronexport a archiv

Celý článek si můžete přečíst v časopisu ATM 1/2018, který vyšel 5. 1. 2018.

Obsah ATM 1/2018 naleznete – ZDE

Knižné novinky