Tamní odborníci vyjíždí pravidelně k armádním úkolovým uskupením a zahraničním pracovištím resortu na třech kontinentech. V Evropě zejména na Balkán, do Pobaltských zemí, států Beneluxu, Polska či Německa. V Africe nejčastěji do Mali, v Asii na Sinajský poloostrov, Iráku a dříve do Afghánistánu nebo Kuvajtu. Loni byly týmy na sedmi výjezdech a odpracovaly 1855 hodin.
Na základě konkrétních požadavků jednotek v zahraničí se vytvoří servisní skupina, která je vždy jedinečná jak v počtu osob, tak v jednotlivých odbornostech. Existují případy, kdy byl vyslán jeden specialista na týden nebo naopak skupina 18 odborníků na čtyři týdny. Zpravidla však výjezdní skupina bývá vyslána na 2 až 3 týdny a tvoří ji většinou 10 až 15 osob. Jsou to specialisté na jednotlivé druhy zbraní a zbraňových systémů, pozemní techniky, vozidla jako třeba kolová bojová vozidla pěchoty Pandur nebo lehká obrněná vozidla Iveco, ale i manipulační techniku např. vysokozdvižné vozíky či elektrocentrály. Za výjezd zvládnou revize, kontroly technického stavu a opravy na zhruba 500 až 1 000 kusech techniky, zařízení a materiálu.
Práce v extrémních podmínkách
Výjezdové skupiny pracují v různorodých klimatických podmínkách. Výjimkou nejsou destinace s extrémním horkem či zimou, kde práci ztěžuje písek, prach nebo vlhkost. Situaci často neusnadňuje ani místo, kde vlastní opravy a revize provádějí. To může být jen pod maskovací sítí nebo přístřeškem, který chrání alespoň před pražícím sluncem.
„Asi nejtěžší podmínky jsem zažil v Iráku. Přijeli jsme na písčitou plochu, kde bylo ve stínu kolem 50 stupňů. Byl jsem tam několik měsíců a spali jsme venku pod stany, jedli i opravovali jsme pod stany, celý náš život se tam vlastně odehrával pod stanem. Před 100% vlhkostí, prachem a úmorným horkem jsme se neměli kde ukrýt. Moc jsme se nevyspali, ale museli jsme našim kolegům poskytnout odborný servis a opravy, bez kterých by v podstatě nemohli fungovat,“ vysvětluje praporčík Lukáš Grešák, který působí ve skupině hlavního inženýra v Centru zabezpečení oprav Lázně Bohdaneč již řadu let a kde má mimo jiné v odborné gesci zahraniční služební cesty.
Klimatické podmínky ale nejsou jedinou komplikací. Na některých misích hrozí nebezpečí raketových útoků a další rizika. I na to musí být servisní technici připraveni a při výjezdech do těchto zemí absolvují kurzy přežití S. E. R. E. Na těch se naučí, jak přežít na nepřátelském území a dostat se zpět do bezpečí. U specialistů na krypto a šifrování je samozřejmostí splnění požadavků na příslušný stupeň utajení.
Umí opravit i ledničku nebo kameru
Výjezdové skupiny samozřejmě neprovádějí práci jen podle předem zaslaných požadavků. Při výjezdu se provádí i nálezové opravy a zjišťuje se, která technika potřebuje odborný zásah. Rozsah skutečně provedené práce je tedy vždy vyšší než původní požadavek.
A někdy se práce navýší i díky iniciativě při výjezdu: „Loni jsme se na zpáteční cestě ze servisního výjezdu v Lotyšsku zastavili na litevské základně Rukla. A při té příležitosti jsme tam provedli desítky neplánovaných revizí elektrických zařízení,“ dodává praporčík Grešák.
Servisní technici se navíc práci nevyhýbají ani ve svých volných chvílích. K životu jednotek v zahraničních misích patří i přístroje pro volný čas. Technici se tak podívají třeba na porouchanou televizi, ledničku, počítač nebo provedou úpravy elektrorozvodů v ubytovacím zařízení. A některé opravy jsou ještě kurióznější, jak vzpomíná praporčík Lukáš Grešák: „Velmi netradiční opravu jsem zažil v Iráku, kam přijela natáčet reportáž jedna televize. Na místě se jim ale rozbila kamera. Tak jsme jim to ochotně opravili, aby mohli natáčet dál. Pro nás maličkost.“
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text: Armáda ČR ve spolupráci s kpt. Jakubem Moravcem /r
Foto: archiv Agentury logistiky, Armáda ČR
