Automobily s názvy S-LOV-CBRN a LOV-CBRN II se řadí ke špičce v oblasti radiačního a chemického průzkumu a podle náčelníka chemického vojska plukovníka gšt. Radka Maliny jimi Česká republika dokazuje, že umí být nezávislá ve vlastním vývoji a vyzbrojování.
Vývoj už od roku 2008
Vývoj prototypu soupravy lehkého obrněného vozidla S-LOV-CBRN byl zahájen už v roce 2008 a Vojenský výzkumný ústav s. p. na něm spolupracoval s libereckými chemiky od samého počátku. „Státní podnik VVÚ je tvůrcem nástaveb vozidel na podvozku Iveco. Tyto nástavby obsahují všechny měřící prvky nutné k provádění radiačního, chemického a nespecifického biologického průzkumu a pozorování, odběru vzorků a částečné dekontaminace dle současných standardů NATO,“ říká Radek Malina. Spolupráce s Vojenským výzkumným ústavem byla podle něj přínosná nejen kvůli zkušenostem státního podniku a vlastní vědecko-výzkumné základně, ale především pochopení pro potřeby vojáků při jejich práci.
Vozidla, která nahradí zastaralé sovětské transportéry BRDM z 60. let i chemické landrovery z 90. let, vloni úspěšně splnila vojskové zkoušky a armáda je zařadila do výzbroje. Liberečtí chemici už převzali prvních pět párů, další zamíří k chemickým specialistům 4. brigády rychlého nasazení, 7. mechanizované brigády a dalších útvarů. Většinu vozidel bude podle Maliny spravovat 31. pluk jako nositel klíčových schopností v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení.
Češi opět na špici v chemickém průzkumu
Průzkumná vozidla představují zásadní posun ve schopnostech radiačního a chemického průzkumu. Ve zkratce jsou rychlejší, přesnější a spolehlivější. Disponují nejmodernějším přístrojovým vybavením i technologiemi detekce chemických a radioaktivních látek se schopností vzájemného potvrzování výsledků měření, které zaručují přesnější výsledek.
Díky špičkovým komunikačním prostředkům je posádka schopná nejen rychle varovat ohrožené bojové jednotky, informace se rovněž automaticky zasílá ke zpracování na vyšší stupně velení. „Vozidlo je schopno zapojit se do softwarových systémů řízení boje, kam dodává potřebné informace a pomáhá tak tvořit obraz bojiště,“ upozorňuje dále Malina.
Pokud se automobily pohybují v zamořeném území, může pro měření venku posádka využít speciálního robota. Vojáci navíc uvnitř nemusejí pracovat v ochranných maskách, kabina se dokáže hermeticky uzavřít. Součástí dalšího vybavení je také na obou vozidlech nezávislá meteostanice, samozřejmostí pro pohyb po dnešním bojišti je balistická a protiminová ochrana. K obraně slouží kulomet, zbraňovou stanici může posádka ovládat dálkově z kabiny.
Souprava pro větší vybavení
To, že se souprava sestává ze dvou mezi sebou propojených vozidel a závěsného vozíku, sami liberečtí chemici považují za obrovskou přednost: „V bojových podmínkách vytvářejí družstvo a navzájem se kryjí, doplňují se také v přístrojovém vybavení – logicky tolik techniky a vybavení by se do jednoho auta nevešlo,“ říká nadrotmistr Tomáš Janků. Vojáci si podle něj rovněž chválí větší vnitřní prostor kabiny, který dokáže pojmout i osobní věci.
Moderní automobily si vojáci chválí i kvůli rozvoji radiačního a chemického průzkumu jako takového: „Na vysloužilé vozidlo BRDM-2rch se těžko sháněly náhradní díly, vůbec už nemluvím o kritické zastaralosti detekčních, navigačních a spojovacích prvků. Chemické landrovery z 90. let zase nesplňují požadavky balistické a protiminové ochrany a začaly zastarávat technologicky,“ připomíná Malina.
Díky moderním vozidlům bude podle něj možné nasadit chemiky v jakýchkoliv bojových operacích: technologicky nejsou nijak limitována a splňují potřebné alianční standardy. Vysokou přidanou hodnotou projektu je skutečnost, že ČR je schopná navrhnout, vyvinout, vyrobit a dodávat unikátní fungující systém radiačního a chemického průzkumu, který splňuje poměrně náročné požadavky interoperability. „Ukazujeme tím, že umíme být nezávislí ve vlastním vývoji a vyzbrojování,“ zdůrazňuje Malina.
Text a foto: Armáda ČR /r
