Dvě procenta HDP na obranu v roce 2025, k němuž se v programovém prohlášení zavázala vláda, ministryně obrany považuje nejen za český závazek vůči NATO, ale i vůči České republice, její bezpečnosti a obraně.
Novinkou ministryně Černochové je zřízení speciálního fondu pro obranu. Každoročně do něj budou vyčleňovány prostředky určené na strategické modernizační projekty Armády ČR a fungovat by mohl už na konci příštího roku nebo v roce 2024. Ministryně Černochová si od fondu slibuje vyšší předvídatelnost, zajištění dostatečných financí v jednotlivých letech a také vyšší flexibilitu. „Tento fond se inspiruje prvorepublikovým zákonem. Po začátku akvizičního procesu v něm budou peníze umístěné virtuálně, ve chvíli, kdy se bude blížit ukončení procesu, ministerstvo financí potřebné peníze převede,“ sdělila s tím, že o podrobnostech jedná s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou, s nímž chce návrh zákona předložit.
Víc peněz musí znamenat lepší plánování
Vyšší obranný rozpočet musí jít podle ministryně obrany ruku v ruce s lepším plánováním a zjednodušením legislativy. Jana Černochová bude v této souvislosti usilovat o novelu zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek tak, aby bral v potaz specifika obranných akvizic: „Musí se například doplnit věci týkající se životních cyklů. Abychom v potu tváře něco nevysoutěžili, a pak nezjistili, že udržení té konkrétní techniky nás bude v horizontu dalších až třiceti let stát další miliardy, s nimiž se třeba nepočítalo.“
Marketingové průzkumy, jimiž se resort řídí při zadávání veřejných zakázek, musí podle ministryně zohledňovat aktuální ceny. „Průzkum k novým BVP je z roku 2015. Při realizaci jsou pak náklady daleko vyšší, než se původně předpokládalo,“ zdůraznila. Nákup nových pásových bojových vozidel pěchoty označila za prioritu, analýzu dalších kroků si chce nechat zpracovat do tří měsíců. Jana Černochová chce rovněž pokračovat v modernizaci armády i v jiných oblastech, ať už se to týká vzdušných sil či nových technologií.
S nimi by resortu mohly pomoci jeho státní podniky či Univerzita obrany, kde je podle jejích slov velký výzkumný a vývojový potenciál, který je třeba podporovat. „Oni skutečně v ne příliš dobrých podmínkách dokáží vytvořit něco, co jinde tvoří dlouhé roky. My bychom jim měli dát šanci, aby se se svými nápady a výrobky prosadili i na zahraničních trzích.“
Jana Černochová: Chci podporovat český obranný průmysl
Podporu českého obranného průmyslu chce ministryně obrany realizovat prostřednictvím Hospodářské komory. „Obranné firmy tak budou mít potřebné informace (včetně plánů, informací o projektech) tak, aby se český průmysl mohl připravit.“
Jana Černochová také bude usilovat o novelizaci krizového zákona a zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a také zákona o obchodu s vojenským materiálem. „To by mělo umožnit, aby česká vláda mohla nabízet zboží českých firem v zahraničí.“
Ideálně 2000 nových vojáků
Prioritu ministryně má také nábor, který se podle jejích slov v posledních měsících značně zredukoval. Chce zřídit virtuální náborové středisko, které usnadní cestu zájemce do armády. Za ideální by pak považovala, kdyby do armády ročně přišlo 2000 nových vojáků. Na toto téma chce mluvit s náčelníkem generálního štábu armádním generálem Alešem Opatou a také státním tajemníkem Petrem Vančurou.
Její podporu má také projekt POKOS – Příprava občanů k obraně státu. Nejedná se o zavádění branné výchovy tak, jak ji pamatuje starší generace. Jde o to nenásilnou formou mladé lidi naučit základy přežití či poskytnutí první pomoci.
Nová komunitní centra pro válečné veterány
Ministryně obrany chce více podporovat válečné veterány, například zřízením dalších komunitních center. Cílem je, aby byla zájemcům k dispozici v každém kraji. Veřejnosti pak chce intenzivněji připomínat významná armádní výročí a hrdiny.
Obranná spolupráce v EU nesmí oslabovat NATO
Podle ministryně obrany je ČR díky členství v NATO a EU nejbezpečnější v historii. Blízké vztahy chce udržovat s USA či Izraelem, k němuž má ČR historicky blízko. Co se týče evropské obrany, upozornila na její důležitost, ta ale podle ní nesmí oslabovat NATO a nesmí vést k budování evropské armády. „Spolupráce na evropské úrovni stoprocentně ano, ale nenahrazovat NATO evropskou armádou,“ zdůraznila.
V souvislosti se zahraniční účastí českých vojáků ministryně prosazuje novelu Ústavy ČR (článek 43) tak, aby bylo vyslání jednotek do zahraničí flexibilnější. Kontrolní role parlamentu by přitom byla zachována. Působení armády také podle ní nesmí být nekonečné co do počtu a musí být vyhodnotitelné. „Musíme mít zpětnou vazbu, co se v zahraničí odehrává,“ podotkla v souvislosti s misí v Afghánistánu.
Záznam tiskové konference, odkaz na video a možnost stažení Desatera pro obranu v PDF naleznete – ZDE.
Text a foto: Ministerstvo obrany ČR /red
