Po více než roce si mohli vojáci oživit manipulaci s útočnou puškou a pistolí v noci. Noční střelby obvykle probíhají za snížených světelných podmínek. Tentokrát však instruktoři využili zatažené oblohy, která bránila měsíčnímu svitu a vojáci tak museli činnost provádět s absencí jakéhokoli světelného zdroje. „Tma poskytuje jedinečné podmínky vizuálního pozorování a rozeznávání cíle. Odlišná je i samotná manipulace se zbraní i postup nabíjení. Zda je náboj v nábojové komoře, musí vojáci ověřovat nikoli pohledem, jak jsou zvyklí, nýbrž pohmatem. Dalo by se říci, že v noci ruce nahrazují oči,“ řekl ke střelecké přípravě nadporučík František Hudeček. Součástí střelecké přípravy jednotek byl také hod ostrým granátem na cíl.
Taktická příprava prověřila schopnost reagovat na incidenty
V rámci komplexního výcviku proběhla také taktická příprava, jejíž součástí byly bojové drily při napadení nepřítelem se zaměřením na reakci vojáků, dělostřelecký přepad a překonávání nebezpečných prostor. Výcvik bojových drilů byl koncipován na modelové situace, které mohou na bojišti skutečně nastat. Cílem bylo v rámci jednotky secvičit rychlé a správné reakce na konkrétní dění, neboť právě ty jsou v boji podmínkou přežití. Součástí drilů byl i odsun a ošetřování raněného a následné poskytování první pomoci. „Bojové drily jsem si vážně užil. Nic podobného jsem ještě neměl příležitost zažít. Dění na bojišti bylo velmi reálné,“ zhodnotil jeden ze cvičících vojáků.
Jakub prověřil nováčky i zkušené lezce
A nechyběla ani speciální tělesná příprava ve vojenském lezení. Nejprve se vojáci seznámili se základními technikami lezení, jištění a použití lezecké výstroje, hned poté si vše vyzkoušeli naostro. Ke cvičení využili lezecký trenažer Jakub, který je vhodný jak pro úplné nováčky, tak i ke zvyšování lezecké výkonnosti.
„Dráha byla předem určená. Voják musel vylézt šikmou stranou nahoru, dolů slanit, vylézt jinou trasou a opět slanit. Přičemž spouštět se dolů bylo možné dvěma způsoby. Buď se zapřením o stěnu anebo slanit do volného prostoru. Při druhém způsobu spouštění se není oč odrážet a k vlastnímu sestupu tedy voják nepoužívá nohy, ale sestupuje za pomoci gravitace,“ vysvětluje poručík Stanislav Šmíd.
Na trenažeru Jakub se vojáci učili také překonávat překážky na tzv. francouze. Tato technika se využívá při náročnějších terénních překážkách, kdy nejzdatnější jedinec zdolá překážku, pak uváže lano o nějaký pevný bod a s jeho pomocí zvládne překážku i zbytek jednotky s materiálem. „Zpočátku jsem měl velký respekt, ale člověk si rychle zvykne. Byla to super zkušenost,“ popsal svou první zkušenost na trenažeru cvičící voják. Dalším bodem zvyšování fyzické zdatnosti byl boj z blízka. Vojáci si zopakovali kopy, údery a základní techniky boje z blízka beze zbraně.
Řidičská příprava probíhala v náročných podmínkách
Vzhledem k aktuálním klimatickým podmínkám poznamenal tentokrát řidičskou přípravu velmi náročný terén. Ta probíhala na tankové cestě Domašov – Smilov a vojáci si jízdy v terénu mohli skutečně vychutnat. Obrovské louže plné vody a bahna sice vyžadovaly dostatek řidičských zkušeností, ale současně poskytly řidičům mnoho příležitostí k jejich zdokonalení.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text: rtm. Petra Nováková ve spolupráci s kpt. Helenou Řebíčkovou
Foto: rtm. Radek Venglář, Armáda ČR
