Aktivní záloha pokročila ve všech oblastech,

říká rtm. Ptáček, který v ní slouží už 17 let


V aktivní záloze slouží od jejích začátků v roce 2004. Už třináct let je výkonným praporčíkem 201. strážní roty při Krajském vojenském velitelství Pardubice. Pamatuje všechny velitele, zažil staré mazáky – vojáky základní služby – i armádou nepolíbené nováčky.

„Aktivní záloha je dnes úplně jinde. Je skvěle vybavená i vycvičená. A její velikou výhodou je, že máte-li rád své civilní zaměstnání, nemusíte se ho dnes vzdát ani v uniformě,“ shrnuje důvody, proč do AZ vstoupit, rotmistr Jiří Ptáček.

Jiřího Ptáčka do aktivní zálohy zlákal před 17 lety kamarád. „Mám vojenské srdce, baví mě výcvik a střelby. Současně cítím závazek vůči předkům, kteří padli za vlast ve světových válkách. V neposlední řadě, mám rodinu a chci být připraven chránit ji a Českou republiku, pokud by byla ohrožena,“ zdůrazňuje.

Bok po boku s bývalými profesionály

Jak sám říká, mohl by psát kroniku jednotky – vždyť přinejmenším pamatuje všechny její velitele. 201. strážní rota prý od začátků udělala obrovský kus kupředu. Zatímco dřív ji tvořili na jedné straně znalí vojáci, kteří ještě zažili základní službu, a na straně druhé úplní nováčci, dnes jsou „síly“ vyrovnané.

„Všichni příslušníci jednotky jsou na stejné úrovni vycvičenosti, srovnávají se rozdíly mezi záložníky a profesionály ve výstroji a výzbroji,“ potvrzuje. Staří mazáci kontinuálně předávají zkušenosti novým záložníkům, do zálohy navíc stále častěji vstupují bývalí profesionální vojáci. „Absolvovali mise v zahraničí, jsou to odborníci. Pro ostatní jsou velkým vzorem a motivací ke vstupu i k další službě,“ říká Ptáček.

Právě on je jedním z těch, kteří pamatují ještě vojenskou základní službu. V Havlíčkově Brodě sloužil jako chemik – řidič odmořovacího vozidla ARS a postupně se propracoval až na technika roty. Armáda tehdy ve vystudovaném strojníkovi vycítila kvality a lákala ho do uniformy. „V té době jsem neměl správnou motivaci. Chtěl jsem se vrátit do zaměstnání, které mě bavilo a baví dodnes.“

Ideální kompromis mu nabídla až aktivní záloha. „Nemusím se vzdávat civilní profese a současně mohu naplnit své vojenské ambice,“ připomíná.

V současných strukturách Armády ČR jsou jednotky AZ budovány jak na teritoriální úrovni, tak u jednotlivých útvarů a zařízení. Každý ze záložníků tak má možnost sloužit v jednotce, která je mu z nějakého důvodu blízká. „Uplatnění zde najdou i specialisté, například lékař či zdravotník může vstoupit do zálohy u odboru biologické ochrany Těchonín a dělat vlastně svoji práci i zde,“ zdůrazňuje Ptáček.

Kamarádi ve zbrani

Řadu lidí do AZ láká také vyšší finanční odměna, kterou umožnila novela branného zákona. Každému aktivnímu záložníkovi, pokud se zúčastní alespoň jednoho cvičení v roce, nyní náleží 18 tisíc korun. Další finanční bonus pak obdrží, když je povolán. Denně mu pak podle hodnosti přináleží v průměru 1500 Kč. Peníze ale podle Jiřího Ptáčka nejsou hlavní motivací. „Jsme jedna velká rodina, kterou služba v aktivní záloze baví a vidí v ní smysl. Pozitivní zkušenost sdílíme mezi sebou i našimi přáteli a ti ji sdělují dál. To je pro úspěšný nábor nových záložníků nejdůležitější.“

Na další snímky se můžete podívat – ZDE.

Text a foto: kpt. Tereza Kembická, Armáda ČR /r

Knižné novinky