Kilometr nahoru, kilometr dolů

Rotmistr Daniel Schindler je zástupcem velitele jedné z čet u logistiků v Pardubicích. Po škole pracoval jako horník a v roce 2003 se rozhodl stát vojákem profesionálem. Byl psovodem, výsadkářem a od roku 2009 slouží u 14. pluku logistické podpory. Tam začínal jako řidič multiliftu, působil také na četě ochrany i jako velitel družstva. Absolvoval celkem tři zahraniční mise. Je dobrovolným dárcem krve a plazmy. Za dobrovolné dárcovství krve a plazmy letos převzal Zlatý kříž 1. třídy.

Daniel býval v dětství skautem, rád trampoval, a protože vyrůstal v česko-polském pohraničí, kde jsou pevnosti na každém kroku, měl odmala k vojenským tradicím a historii blízko. A asi jako každý kluk chtěl řídit vojenské nákladní auto nebo být vojákem. Vyučil se důlním zámečníkem a po absolvování základní vojenské služby několik let fáral jako horník v OKD. V roce 2003 ale přišlo zásadní rozhodnutí, stát se profesionálním vojákem. K tomu přispěl jeho velký zápal pro kynologii a také setkání s kamarádem z dětství, ze kterého se stal výsadkář.

Z podzemí až do oblak

„Už jako záklaďák jsem sloužil u psovodů a po třech letech fárání jsem se rozhodl zkusit to u profesionálů. Po pár letech v armádě pak přišla možnost nastoupit k výsadkářům. Fáral jsem několik let kilometr dolů pod zem, a tak jsem si řekl, proč to nezkusit obráceně. Kilometr dolů, kilometr nahoru. Z výšek jsem měl respekt, bral jsem to jako výzvu. A taky jsem si prostě chtěl skočit,“ vypráví o své službě v armádě rotmistr Daniel Schindler.

Profesní dráhu vojáka začínal jako psovod u vrtulníkové základny v Náměšti nad Oslavou, později byl kulometčíkem u výsadkářů v Chrudimi a od roku 2009 slouží u 14. pluku logistické podpory v Pardubicích. Absolvoval tři zahraniční mise – dvakrát byl v Kosovu a jednou v Litvě. Během vojenské služby absolvoval kurz řidičů, doplnil si středoškolské vzdělání a stal se také instruktorem boje zblízka. Pravidelně bývá zařazován do aliančních Sil rychlé reakce.

Zasloužené ocenění

V říjnu letošního roku obdržel Zlatý kříž 1. třídy za 160 odběrů. Toto ocenění mu bylo kvůli pandemii předáno s téměř ročním zpožděním, dnes má na svém kontě dokonce už 181 odběrů. Poprvé krev daroval během základní vojenské služby a postupem let se stal pravidelným dárcem. Celkem daroval už přes 100 litrů krve a plazmy a chce v tom pokračovat, dokud to půjde.

„Nedávno jsem byl na transfúzní stanici darovat plazmu a už ve dveřích na mě čekala zdravotní sestra s připravenými sáčky na plazmu pro holčičku, kterou právě operovali. Potěšilo mě, že mohu pomoci někomu, kdo to nutně potřebuje. Jsem tátou dvou dětí, byl jsem horníkem, moc dobře vím, že každý z nás může jednou potřebovat tuto pomoc. Tak proč bych nepomohl zrovna já,“ dodává rotmistr Daniel Schindler.

Tím ale jeho služba lidem nekončí, například v době pandemie pomáhal pečovat o nemocné v Domově pro seniory v Poděbradech. A v neposlední řadě by rád dál sloužil v armádě a zlepšoval se. To se mu dlouhodobě daří, vlastní pílí se vypracoval z řadového vojáka na zástupce velitele čety nebo třeba úspěšně absolvoval první stupeň zkoušky z anglického jazyka, ve kterém se dále zdokonaluje. A přesto všechno se nepovažuje za výjimečného a sám o sobě říká, že je normální voják, jako každý jiný.

Na další snímky se můžete podívat – ZDE.

Text: kpt. Helena Řebíčková /r
Foto: rtn. Milan Hlavatý, Armáda ČR

Knižné novinky