Minulý týden proběhl v Bruselu summit NATO a premiér Andrej Babiš ve svém projevu v úvodu konference potvrdil, že pro ČR je členství v této organizaci naprosto zásadní. „Díky našim vojákům je naše země vnímána jako důvěryhodný a spolehlivý partner. NATO pomáhá ručit za naši bezpečnost a my zase ručíme za bezpečnost jiných zemí NATO.“ Předseda vlády současně vyzdvihl a ocenil pomoc armády během koronavirové pandemie.
Metnar: Kolektivní obranu musí podporovat reálné schopnosti a plnění závazků
Ministr Metnar hovořil spolu s ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem a svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm v panelu nazvaném Reflexe summitu NATO 2021.
Nedávný summit Aliance podle něj vyslal jasný signál, že pro NATO zůstává kolektivní obrana naprosto klíčová s tím, že je nezbytné ji naplňovat reálnými schopnostmi a plněním závazků. Ministr obrany v této souvislosti připomněl, že i přes koronavirovou krizi ministerstvo usiluje, aby klíčové vyzbrojovací projekty byly dokončeny ještě letos.
Leitmotivem konference byly hybridní hrozby a hrozby v kyberprostoru. Podle premiéra Andreje Babiše je dubnové schválení nové národní strategie proti hybridnímu působení jedním z nejdůležitějších milníků „zejména po tom, co jsme zjistili o výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích,“ prohlásil předseda vlády.
Lubomír Metnar upozornil, že závažnost hybridního působení – například dezinformačních kampaní – je násobená tím, že za ním stojí mohutné ozbrojené síly státních aktérů – konvenční i jaderné. „Na ně (státy) míří soustředěná propaganda, kyberútoky, dezinformace. Ale v pozadí vždy stojí mechanizované jednotky a taktické rakety, které hybridním útokům dodávají na vážnosti.“
Pro naši bezpečnost je proto podle Metnara naprosto nezbytné pokračovat v budování obranných schopností. „ČR si je dobře vědoma, že investice do obrany je něčím, čemu se jednoduše nemůžeme vyhnout. Musíme demonstrovat odhodlání bránit se a potvrzovat tak důvěryhodnost v očích spojenců.“
Pro Alianci jsou ale důležité nejen finance, ale i budování schopností a příspěvky do operací. V Afghánistánu působili Češi téměř dvě desetiletí a podle ministra tam vykonali spoustu dobré práce. Spojenci se chtějí ze země stáhnout do poloviny září. Načasování je podle Lubomíra Metnara nešťastné, ale konec alianční vojenské přítomnosti rozhodně neznamená konec pomoci této zemi: „Se spojenci nyní řešíme, jak nejlépe přispět k výcviku tamních sil, který NATO připravuje mimo afghánské území,“ doplnil.
Opata: Pandemická krize byl strategický šok
Podle armádního generála Aleše Opaty, náčelníka Generálního štábu AČR, který vystoupil v panelu Covid jako strategický šok, uplynulý rok perfektně prověřil odolnost státu a nemilosrdně ukázal všechna slabá místa. Armáda si podle něj se situací díky fungujícímu strategickému leadershipu poradila: „Implementace vojenských postupů se v mnoha případech ukázala jako účinná, protože se rozhodovalo rychle,“ prohlásil.
Covidová krize podle něj potvrdila, že armáda je organizace cvičená právě na nepředvídatelné situace. „Vojáci dokázali ihned plnit úkoly v nemocnicích, na odběrových místech nebo postavit a provozovat call centra a datová centra. (…) Armáda také intenzivně podporovala jiné státní úřady a dokonce i soukromé organizace.“
Šéf armády ale tuto službu považuje za specifickou. Hlavní je podle něj příprava na nejnáročnější scénář, a to na válku. A tady Česku ujíždí v obraně vlak, a to se spojenci i s protivníky, domnívá se Opata, a opětovně upozornil na potřebu modernizace vojsk. „Mám rád moderní technologie, roboty, umělou inteligenci nebo drony, ale nejdřív musíme mít základy armády, jako je tolikrát omílaná těžká brigáda.“ Zdůraznil, že do armády je potřeba investovat, příštím strategickým šokem podle něm může být skutečnost, že se Evropané budou muset sami bránit masivnímu vojenskému střetu ve chvíli, kdy USA budou zcela zaměstnány konfliktem v jiné části světa.
Kopečný: Klíčová je role soukromého sektoru
Náměstek pro řízení sekce průmyslové spolupráce Tomáš Kopečný, který vystoupil v panelu na téma bezpečnost v éře dezinformací, považuje za hlavní výzvu v oblasti bezpečnosti a obrany nové technologie. Za pozitivní považuje fakt, že během posledních tří let se situace v této oblasti v Alianci i EU zásadním způsobem posunula kupředu. „Na summitu NATO minulý týden poprvé za velmi dlouhou dobu téma technologií rezonovalo s nebývalou razancí,“ prohlásil. Byl například vytvořen inovační fond NATO, který má integrovat prostředky států a technologické schopnosti za účelem vývoje nových technologických platforem na obranu členských států Aliance. Tímto směrem se podle Kopečného ubírá i EU.
Soukromý sektor pak v technologické oblasti hraje klíčovou roli. „Partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, ochota privátních aktérů, kteří pro nás nebudou představovat bezpečnostní riziko a kteří budou ochotni rozvíjet tyto technologie, je klíčovou výzvou, která před námi stojí.“ Stát se podle Kopečného musí snažit nastavit takové regulatorní prostředí a takové podpůrné mechanismy, které ve výsledku podpoří obranyschopnost země.
Za účasti ministra obrany Lubomíra Metnara končila konference debatou zástupců parlamentních stran k budoucím výzvám na poli obrany a bezpečnosti. Podle Metnara je nejdůležitější ozbrojené síly udržovat, budovat a investovat do nich. Od toho se odvíjí vše ostatní: velikosti sil, jejich připravenost, relevance a motivace.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text a foto: Ministerstvo obrany ČR
Související článek:
Minister Naď sa v Prahe zúčastnil na bezpečnostnej konferencii „Naša bezpečnosť nie je samozrejmosť“
