Páčidlo nebo výbušninu

Breacher rozhoduje, jak se dostat do budovy


„Žijeme ve 21. století a doba vyžaduje moderní vedení boje. Násilné vstupy do objektů do tohoto konceptu jednoznačně zapadají,“ říká řídící kurzu nadporučík Jan Rejmont. Právě poslední dva týdny 15 vojáků převážně ze 43. výsadkového pluku Chrudim procvičovalo různé způsoby vnikání do budov pod vedením instruktorů ze 43. výsadkového pluku, 15. ženijního pluku a 601. skupiny speciálních sil.

V posádce Bechyně je to už druhý výcvik na stejné téma, i když trochu s jiným zaměřením. „Na podzim jsme tady měli přípravu instruktorů, kteří právě v současné době tuto problematiku vyučují,“ doplnil řídící kurzu. Zároveň dodal, že samotná náplň je velmi podobná. „Začali jsme nezbytnou teorií a pak jsme nacvičovali základní postupy. Nejvíc času jsme věnovali části, kde se pracuje s trhavinami za dodržení bezpečnostních opatření.“

Smyslem celého kurzu je naučit vojáky různé metody násilných vstupů do objektů. Útočný tým se většinou zaměří na nejslabší článek celé stavby, což bývají nejčastěji dveře nebo okna. „ Při mechanickém breachingu pak stačí použít různé nástroje, jako je např. páčidlo, pákové kleště nebo i beranidlo. Překvapilo mě, co všechno se dá s těmi nástroji zvládnout,“ říká jeden z účastníků tohoto kurzu rotný M. K. z Chrudimi.

Další možnost představuje balistický způsob vstupu, kdy se zámek jednoduše odstřelí brokovnicí za použití speciálních nábojů. Tento postup je úzce spjat se střeleckou přípravou.

Podle většiny zúčastněných je nejvíce náročná poslední, tedy explozivní část. Už se totiž jedná o specializaci, kterou mohou provádět jen proškolení vojáci. „Věnovali jsme tomu celý týden. Nejprve si projdete teorii, následně nácvik s cvičným náloživem a pak pokračujete s ostrým. Učili jsme se, jak správně připravit roznět, vybrat vhodnou nálož na daný typ cíle. Hlavní zásadou je co nejmenší množství, ale s požadovaným účinkem,“ přiblížil hlavní body práce s výbušným materiálem rotný ze 43. výsadkového pluku.

Právě umístění nálože je velmi důležité, hlavně kvůli výslednému účinku. „Nálož se umisťuje podle typu cíle a jeho odolnosti. Měli jsme možnost si vyzkoušet různé způsoby,“ vysvětlil M. S., vedoucí praporčík z Chrudimi. Rozhodování a vlastní názor je při breachingu stavebním kamenem dalšího postupu. „Líbí se mi na tom ta variabilita, možnost improvizace. Je to na vás, jaký způsob vniknutí do budovy vyberete. I pak je to o dalších krocích, které závisí na vaší úvaze,“ popsal výhody práce breachera npor. Jakub Vrbka z 15. ženijního pluku. „Díky mé odbornosti jsem často s výbušnými materiály pracoval a teď jsem si tuto zkušenost ještě doplnil o znalosti breachingu. Za to jsem velmi rád,“ dodal.

Úloha breachera není při činnosti v zastavěném prostoru vůbec jednoduchá. „Breacher je zodpovědný za správné sestrojení a umístění nálože, za určení pozice týmu, aby je výbuch neohrozil. Není toho málo, na co musí myslet,“ podotknul starší instruktor na středisku bojového výcviku 43. výsadkového pluku praporčík P. Š.

Od letošního roku se kurzy Násilných vstupů do objektů plánují organizovat v posádce Bechyně a Prostějov každý rok. Cílem je vycvičit naše vojáky podobně, jako tomu je v jiných armádách.

Na další snímky se můžete podívat – ZDE.

Text a foto: kpt. Zuzana Králová, Armáda ČR

Knižné novinky