Poničený region ukazuje záchranářům

podrobná letecká mapa z VUT v Brně


Uultralehké letadlo AeroSpool Dynamic WT9 poznávací značky OK-UUR 22, které na VUT v Brně běžně slouží Leteckému ústavu pro potřeby výzkumu a výcviku, mělo o uplynulém víkendu zcela jiný úkol: nasnímat oblast poničenou čtvrtečním tornádem. Vzniklé ortofotomapy od sobotního rána používají složky integrovaného záchranného systému.

Po dohodě se záchranáři působícími na místě katastrofy jsme vyrazili zmapovat zasaženou oblast. Vzhledem k rozsahu území nebylo možné použít naše standardní bezpilotní prostředky. Proto jsme během několika hodin adaptovali snímací systém pro pilotované letadlo a v pátek večer oblast poprvé nasnímkovali. Přes noc na sobotu jsme zpracovávali data a od sobotního rána pomáhají naše ortomozaiky záchranářům jak ve štábu, tak přímo v terénu,“uvedl Ing. Petr Dvořák z Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

Letecký ústav je dlouhodobě integrovaný do záchranného systému kraje, takže záchranáři mohou letce v případě potřeby kdykoliv oslovit. Dvoumístný ultralehký letoun, vybavený synchronizovanou kamerou a přesným navigačním systémem, poprvé vzlétl v pátek večer, kvalita výstupů ovšem nebyla ideální kvůli nedostatku světla a přeháňkám. V neděli bylo provedeno druhé snímkování ve výrazně lepších podmínkách. Záchranné složky také chtěly vidět změny, které se v mezičase v terénu udály.

Mapovací lety trvaly každý přibližně dvě hodiny a byla během nich zmapována celá oblast zasažená čtvrtečním tornádem, přibližně 100 kilometrů čtverečních. Výsledné mapy mají rozlišení přibližně 20 centimetrů na jeden pixel (obrazový bod). Ze získaných dat jsou zpracovány nejrůznější výstupy dle dohody se záchranáři, nejdůležitější jsou však takzvané georeferencované ortomozaiky, tedy letecké mapy s přesnými souřadnicemi.

„Záchranáři celou operaci řídí v interaktivním systému, kde mají k dispozici různé mapové vrstvy. Že jim dodáme aktuální ortofotomapu toho, co je poničeno, je pro ně velice cenný vstup. Nikdo jiný to teď udělat nemohl: tradiční snímkovací letadla, která pracují ve výšce několika kilometrů, potřebují bezoblačné počasí, stejně jako satelity. Na snímkování drony je zase oblast příliš rozsáhlá. My v tomto případě létáme ve výšce 850 metrů, což v pátek i v neděli bylo pod základnami oblačnosti,“ dodává Dvořák.

Text: Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně /KuJ
Foto: Tereza Kadrnožková a FSI - VUT

Knižné novinky