V původní konfiguraci byl MiG-31 vybaven střeleckým systémem RP-31 Zaslon (S-800), tvořeným radiolokátorem 8BV, který byl vůbec prvním radarem s elektronickým řízením paprsku integrovaným do bojového letounu, výsuvným pasivním infračerveným zaměřovacím systémem IRST (Infra Red Search and Track) typu 8TK a terminálem APD-518 pro přenos dat mezi letounem a pozemní stanicí 5U15K (Raduga-Bort-MB). Sofistikovaný a nákladný systém Zaslon byl schopen sledovat až deset vzdušných cílů současně a na čtyři z nich paralelně navádět řízené střely, bez ohledu na vzájemnou polohu cílů. Jeden tak mohl být klidně ve stratosféře, zatímco druhý třeba v přízemní výšce.
Zbraňový systém v případě MiGu 31 obsluhoval operátor sedící v zadním kokpitu, který měl neustálý přehled o celkové taktické situaci. Výhradně pro MiG-31 byly určeny také dva druhy protiletadlových řízených střel – Vympel R-33 s poloaktivním radarovým navedením a dosahem až 120 km a její varianta s jadernou bojovou částí R-33S. Střela je z letounu nejprve vypuštěna pomocí katapultového závěsníku a teprve poté dochází k zažehnutí jejího raketového motoru.
Text: Piotr Butowski
Foto: autor, MO Kazachstánu, MO RF, RSK MiG
Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 5/2018, který vyšel 2. 5. 2018.
Obsah L+K 5/2018 naleznete – ZDE.