MENU

Česká nanodružice VZLUSAT-1 je na orbitě

V pátek 23. června 2017 v ranních hodinách byla první česká technologická nanodružice VZLUSAT-1 dopravena na oběžnou dráhu Země pomocí indického raketového nosiče PSLV-C38 (Polar Satellite Launch Vehicle).

Raketa odstartovala z indického kosmodromu SDSC (Satish Dhawan Space Centre) v 5.59 SEČ. Kosmodrom SDSC se nachází na ostrově Šríharikota v Bengálském zálivu. Český satelit byl vypuštěn na polární dráhu do výšky 505 km a byla mu udělena rychlost 7 km/s. Včetně družice VZLUSAT-1 bylo vypuštěno celkem 30 nanosatelitů (o hmotnosti 243 kg) ze 14 zemí (Belgie, Česká republika, Finsko, Francie, Chile, Itálie, Japosko, Litva, Lotyšsko, Německo, Rakousko, Slovensko, USA, Velká Británie), mimo jiné tedy i první slovenská družice skCUBE. Hlavním užitečným zatížením byla při tomto letu indická družice série Cartosat-2, o hmotnosti 712 kg, pro průzkum Země.

VZLUSAT-1 o velikosti 20 cm x 10 cm x 10 cm a hmotnosti 2 kg je první česká technologická družice. Jejím úkolem je ověření nových výrobků a technologií na orbitě Země. Družice byla vyvinuta Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem (VZLÚ) ve spolupráci s českými firmami a univerzitami.

Nanodružice byla postavena na bázi standardizované platformy CubeSat. Technologická nanodružice VZLUSAT-1 nese na palubě tři experimenty: miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový typ kompozitního materiálu pro stínění kosmické radiace a vědecký přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v termosféře.

Vývoj miniaturizovaného rentgenového dalekohledu vedla firma Rigaku Innovative Technologies Europe společně s HVM PLASMA a Ústavem technické a experimentální fyziky Českého vysokého učení technického v Praze. Kompozitní materiál pro stínění radiace vyvinula firma 5M společně s firmou TTS. Pro měření vlastností tohoto materiálu jsou použita čidla firmy Innovative Sensor Technology. Na řízení družice pomocí pozemní radiové stanice se podílí Katedra aplikované elektroniky a telekomunikací Západočeské univerzity v Plzni. Hlavní integrátor družice VZLÚ spolupracoval při vývoji i se studenty z obou univerzit.

Vědecký přístroj FIPEX je součástí mezinárodní mise QB50, v rámci které byla vypuštěna konstelace 50 nanodružic z celého světa. Mezinárodní mise QB50 je podporována Evropskou komisí prostřednictvím projektu 7. Rámcového programu EU.

Na financování vývoje a vypuštění družice se podílí Technologická agentura České republiky v rámci programu Alfa (projekty TA03011329 a TA04011295), dále pak Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím institucionální podpory VZLÚ. Zhruba jedna třetina finančních prostředků pochází z vlastních zdrojů firem, které jsou spoluřešiteli projektu.

Životnost družice je odhadována na dva roky. Po tuto dobu bude možné provádět výše zmíněné experimenty a ověřování nových technologií v kosmu. Zda je nanosatelit po vypuštění plně funkční budou výzkumníci vědět až za několik dní. Projekt VZLUSAT-1 je příkladem úspěšné spolupráce českých výzkumných pracovišť s průmyslem. Účast na misi QB50 přispívá k zapojení České republiky do mezinárodních kosmických aktivit.

Bližší informace také na www.vzlusat1.cz, PSLV-C38 Liftoff and Onboard Camera Video – ZDE.

Seznam všech vypuštěných družic naleznete – ZDE.

Další snímky ze startu PSLV-C38 jsou k vidění – ZDE.

Text: Výzkumný a zkušební letecký ústav /KuJ
Foto: ISRO, skCUBE, VZLÚ

 

 

 

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.