MENU

Odložili důstojnické frčky a šli vařit

Netradiční soutěž proběhla v posádce 25. protiletadlového raketového pluku ve Strakonicích. Své síly tam totiž změřili vojenští kuchaři. A vařeček se chopili i jejich velitelé.

Velitel praporu podpory podplukovník Pavel Hanus, jeho zástupce major Pavel Dostal a náčelník štábu major Milan Kraus tak na jeden den oblékli kuchařský oděv a postavili se za plotnu. Úkol měli stejný jako ostatní tři družstva kuchařů. Připravit k obědu vepřové s cibulí na černém pivu s bramborem.

„Když vařím, tak zpravidla jen pro sebe. Mám rád jednoduchá jídla – například steak, trošku podusit, přidat papriku, pepř, osolit. Mně to stačí, ale zbytku rodiny to moc nechutná,“ prozradil se smíchem major Dostal, zatímco loupal česnek. „Vařit dobré jídlo každý den, je samozřejmě mnohem větší umění, než jednou na zkoušku. Kuchaři mají mé uznání,“ konstatoval Dostal. „Slýcháváme od nich, že jich je málo, jsou hodně pracovně vytížení a podobně. Vyzkoušíme si tak jejich práci na vlastní kůži,“ doplnil podplukovník Hanus.

Jídlo připravovali v polní kuchyni
Další zajímavostí soutěže bylo i místo, kde se jídlo připravovalo. Vojáci totiž vařili ve vozidle, tedy ve vojenské polní kuchyni označované jako POKA. „Potřebovali jsme prověřit funkčnost našich polních kuchyní před výjezdem na cvičení, které nás čeká v červenci. Zvolili jsme trochu zábavnější formu,“ uvedl podplukovník Jaroslav Daverný. „Podobné odlehčení by čas od času mělo být součástí každé práce s lidmi,“ dodal náčelník štábu strakonického pluku, který soutěž vymyslel.

Vařit se dá i při chemickém poplachu
Během vaření se našel čas i na historky. Četař Daniel Matouš tak zavzpomínal, jak na cvičení vařili v ochranných maskách. „Vyhlásili nám chemický poplach. Uzavřeli jsme POKU, nasadili masky a pokračovali ve vaření. Dva sporáky jely současně, takže uvnitř POKY mohlo být tak 70, 80 stupňů Celsia,“ rozpovídal se strakonický kuchař.

Mezi soutěžícími nechyběla ani zkušená kuchařka rotná Jana Marcinková. Strakonickým vojákům vaří již třináctým rokem. A když není v práci? „Mám dva syny a synovce, takže vařím neustále. Řízky, bramborový či segedínský guláš, omáčky,“ vyjmenovala jídla, po kterých se její kluci mohou utlouct. „Vaření nebo pečení, pořád mě to baví,“ uzavřela sympatická vojákyně.

Na další snímky se můžete podívat – ZDE.

Text a foto: kpt. Jana Samcová, 25. protiletadlový raketový pluk Strakonice

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.