Ruské vrtulníky v Sýrii

Nasazení ruské armády v Sýrii doprovázela nepočetná skupina transportních a bitevních helikoptér. Jejich taktika byla zpočátku založena na poznatcích z Čečenska, avšak již krátce po zahájení bojových akcí došlo k její úpravě.

I když jsou helikoptéry v pozadí mediálního zájmu, kterému dominují demonstrativní shozy desítek pum z Tu-22, Tu-96, Tu-160 a Su-34, v oblasti přímé bojové podpory sehrály mnohem zásadnější roli. Pro Rusko se Sýrie stala střelnicí, kde byla vyzkoušena celá řada nových vylepšení vrtulníků.

Stále v první linii
I když západní zpravodajci po zahájení operací Ruské armády v Sýrii čekali zapojení nejmodernějších vrtulníků Ka-52 a Mi-28, součástí prvního kontingentu vyslaného do této arabské země v září 2015 bylo pouze dvanáct letitých Mi-24P, z nichž většina postrádala prvky ochranného systému jako například infračervené rušiče L-166V-11E Ispanka. I když je konsorcium Helicopters of Russia stále dodává na export jako součást Mi-171, Mi-17V-5 i Mi-35, účinnost mechanicky ovládané xenonové lampy je proti soudobým moderním protiletadlovým střelám diskutabilní. Vrtulníky Mi-24P pocházely od 337. samostatného vrtulníkového pluku ze sibiřské základny Tolmačevo. Volba jednotky i přes klimatické rozdíly mezi Sýrií a Sibiří nebyla náhodná, neboť posádky dlouhodobě působily jak v Čečensku, tak i v Arménii a v Tádžikistánu. Část vrtulníků Mi-24P odpovídala standardu ze 70. let minulého století, vyjma dodatečné družicové navigace u čtyř strojů. Relativně krátce po vyložení byly u všech zatřeny ruské výsostné znaky a nápisy „VVS Rossii“. Jedinou modernizací, kterou některé helikoptéry prošly během poslední generální opravy, bylo rozšíření výzbroje o protitankové řízené střely 9M120 Ataka vypouštěné ze shodných kontejnerů jako 9M114 Šturm. Kvůli horkému počasí byla omezena hmotnost nesené výzbroje a vrtulníky nejčastěji nosily 350 až 400 kusů 30mm nábojů pro kanon GŠ-30K, dva bloky B-8V20 s neřízenými raketami S-8 ráže 80 mm a dvě až čtyři protitankové řízené střely 9M114 či 9M120…

Závěrem
Nasazení ruských vrtulníků v Sýrii velmi dobře ilustruje zásadní změnu taktiky ruských vojsk v posledních deseti letech. Piloti nadále působí přímo v oblasti bojů, avšak kromě nových technologií využívají i taktické postupy k eliminaci hrozby nepřítele. Rusko zvládlo zavedení nové generace techniky do řadové služby a i přes ohromné ekonomické náklady, lidské a materiální ztráty se podařilo nové helikoptéry plně včlenit do struktury Vzdušných a kosmických sil Ruské federace. Je třeba si uvědomit, že ruské letectvo dnes z větší části tvoří generace pilotů vycvičená po roce 1990 bez větších bojových zkušeností. Většina zkušených pilotů, kteří zažili afghánskou a čečenskou válku, věkem přesahuje 50 let a pohybuje se spíše na štábních a velitelských funkcích, byť i oni se bojových letů v Sýrii účastnili. Pro novou generaci posádek jsou ale rotace v Sýrii absolutně nenahraditelnou zkušeností. Rovněž tak i nasazení nové techniky v reálných bojových podmínkách výrazně zvyšuje schopnosti ruského letectva. Je třeba mít na paměti, že vrtulníky kategorie Mi-28, Mi-35M či Ka-52 přicházejí s prvky, jako jsou celoskleněný kokpit, optické pozorovací prostředky, brýle pro noční vidění či radiolokátor, které Rusko v ostrém provozu zkouší v řadové službě poprvé (předchozí a teprve před nedávnem nahrazené Mi-24V/P/VP jimi nedisponovaly). Nasazení v Sýrii proto pomáhá ověřit a případně upravit metodiky bojového použití. V neposlední řadě Sýrie pomáhá Rusku i jako střelnice pro nové technologie. V rovině politické je angažmá v arabské zemi nezbytné pro naplnění velmocenských ambicí Ruské federace. A k tomu zvládnutí zavedení nové generace techniky do služby jednoznačně přispívá.

Text: JUDr. Jakub FOJTÍK, Ph.D., LL.M.
Foto: RIA Novosti, VKS RF, Helicopters of Russia, autor

Celý článek si přečtete v časopisu ATM 9/2017, který vyšel 1. 9. 2017.

Obsah ATM 9/2017 naleznete - ZDE

Knižné novinky